5. ročník Filmfestu hostil zajímavé hosty – FILMFEST Staré Město 2022
Letošní ročník našeho tradičního filmového festivalu Filmfest Staré Město je za námi a věříme, že si jeho návštěvníci užili dva zajímavé dny v našem kině Sněžník. Tento ročník byl zaměřen velmi lokálně a byl věnován nám, lidem ze Starého Města a jeho okolí. Jeho podtitul Živé kořeny ostatně naznačuje jeho hlavní téma – tedy to, odkud jsme, odkud pochází naši předkové a jakým způsobem dosídlili kraj pod Králickým Sněžníkem. Povídat nám o historických souvislostech přijeli velmi zajímaví hosté. Přivítali jsme doktorku Noskovou z Akademie věd ČR, která nás barvitě uvedla do kontextu dosídlení tohoto kraje z pohledu různorodých skupin obyvatel z různých koutů republiky i Evropy.
Zajímavé informace o Rumunských Slovácích nám přijel přednést Radek Ocelák. A o zajímavá fakta a perličky z místní historie se postarali Miroslav Kobza a Vít Lucuk. Speciálním hostem byl Miroslav Donutil, který je právem hvězdou svého oboru a jeho povídání a komunikace s diváky probíhala v příjemném duchu. Festivalem nás provedl s grácií sobě vlastní ředitel Českého rozhlasu Olomouc, režisér a herec Pavel Hekela. Festival si získal uznání nejen z úst doktorky Noskové z pohledu etnografického, ale kladného hodnocení se dočkal i od dalších hostů coby odvážný a zajímavý kulturní počin. Nejdůležitější ovšem pro nás zůstává hodnocení diváků, kteří se kromě dokumentárních snímků a filmů z vybraných oblastí zajímali především o rozhovory s našimi hlavními hosty – tedy pamětníky, kteří nám poskytli své úžasné životní příběhy a vyprávěli nám historii svých rodin buď prostřednictvím rozhovorů na plátně či přímo pod plátnem. A tak naše největší díky patří právě jim – manželům Danielovým, kteří nám vyprávěli o příchodu svých rodin i jejich životě v Rumunsku, Marii Nejedlé za skvělé vyobrazení Starého Města v době bezprostředně po válce, Vladimíru Chalupovi za příběhy o Ludvíku Svobodovi z válečného Třebíčska i poválečného Staroměstska a nakonec i Petru a Jiřímu Ondrouchovi, Josefu Roháčkovi, Zdeňkovi Řezníčkovi a Jiřině Žižkové za poutavé představení jejich rodinných Valašských kořenů. Na pódium potom přijali pozvání Marie Fraňková a Jiří Gol, kteří pro změnu diváky přenesli do života a osudů Volyňských Čechů.
Všem z nich jsme vděčni za sdílení svého života a za to, že se s námi podělili o svou pestrou životní mozaiku. A o tom, že jejich příběhy zaujaly, svědčí i množství dotazů na další možnosti zhlédnutí těchto rozhovorů. A na závěr si zaslouží i díky všichni, kteří se s námi podělili o rodinné fotografie, které si mohli diváci prohlédnout i s komentáři na přidružené výstavě v předsálí kina. Závěrem lze říci, že třetí říjnový víkend v kině Sněžník jasně ukázal, že Staroměstsko a jeho obyvatelé mají pestrou historii a dokáží vyprávět dechberoucí příběhy. Stačí se jen dívat kolem sebe a pozorně poslouchat. Naše živé kořeny jsou spletité a bohaté a máme na co být pyšní.
Filmfest 2021 je za námi
Předposlední říjnový víkend přivedl do našeho kina nejen filmové a hudební fanoušky, ale také spoustu zajímavých hostů. Letošní ročník Filmfestu se tematicky věnoval dvěma stěžejním regionálním tématům. Jednak to bylo výročí Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a jednak filmové lokace v našem kraji. Obě témata nabídla mnoho zajímavých snímků, prezentací, filmů, hostů a besed. Páteční večer zahájil dokument žáků základní školy o předchozím ročníku festivalu. Šlo nejen o to zavzpomínat na osobnosti, které přijely, ale i historii samotného kina a v neposlední řadě připomnělo i filmové aktivity nejmladší generace. Na ni navázal v sobotu i další nejnovější snímek žáků vytvořený letos na základě filmařského workshopu v rámci projektu Oživit tradice. Páteční večer poté přinesl poutavé přednášky o sněžnické rezervaci, problematice ochrany přírody i kontroverzní stavby rozhledny. Přednášky byly doplněny fotografiemi různých míst rezervace, které ukázaly, že máme být patřičně pyšní na místa, ze kterých pocházíme a na přírodní bohatství v našem bezprostředním okolí. Snad v přítomných příspěvky zanechaly i pocit, že každý z nás by se měl snažit, abychom tuto krásu zanechali i pro naše děti; aby se nestala obětí developerských ambic, protože na rozdíl od všech sjezdovek, rozhleden, umělých vyhlídek a mostů je naprosto jedinečná a rozhodně pro lidskou duši i tělo bohatší a přínosnější. V komorní atmosféře proběhla i přednáška či nakonec spíše dialog s mimo jiné redaktorem Českého rozhlasu Olomouc Miroslavem Kobzou, který zná snad každý kámen od Vidnavy po Olomouc a jehož poutavé vyprávění a znalosti historie i přítomnosti našeho kraje by rozhodně stálo za to slyšet na samostatné akci. Nemálo inspirativní byl i hraný historický dokument o životě a díle Jana Amose Komenského, jehož názory a představy o školství i životních postojích jsou dodnes více než aktuální a bezmála 400 let, které uplynuly od jeho smrti, nezměnily nic na nutnosti vracet se k jeho myšlenkám. Po něm následovala velmi příjemná diskuse s tvůrci filmu manželi Hlavsovými a představitelem jedné z hlavních rolí – malíře Rembrandta – Igorem Barešem. Ostatně právě množství hostů, kteří přijeli, tvořilo letošní ročník unikátním. Z nich bylo patrné, že jde o lidi se silným vztahem k našemu kraji a že nejde jen o místa, která slouží jako krásné a zajímavé filmové lokace, ale především o místa plná příběhů, zajímavých lidských osudů a v neposlední řadě i unikátní přírodní bohatství. Tvůrčí tým Princezny zakleté v čase ostatně potvrdil, že se zpátky do těchto míst vrátí při natáčení druhého dílu pohádky. Besedu doplnil o nabídku pro všechny, kteří by se chtěli na tvorbě pohádky podílet, ať už organizačně nebo například coby komparsisté. Příjemným vstupem byl i film o filmu Díra u Hanušovic a přítomnost jeho spoluautora Lubomíra Smékala.
Na omezeném prostoru našich novin nelze vypsat všechny momenty festivalu, ale lze je alespoň shrnout tak, že na zajímavá setkání všeho druhu byl letošní ročník extra bohatý a snad ani nízká účast nezkazila přítomným divákům i hostům kouzelnou atmosféru místního kina. Vzhledem k tomu, že jde o unikátní akci tohoto druhu v našem městě, lze do příštího ročníku jen doufat ve větší zájem ze strany zástupců města, stejně jako z řad široké veřejnosti. Protože zájem o naše město a okolí jde ruku v ruce s nastolenými tématy filmového festivalu.
Filmfest už potřetí přivítal vzácné hosty – FILMFEST Staré Město 2019
Kdo zavítal o víkendu 18. – 19. října do staroměstského kina, zažil úsměvy, slzy, nadšení i zklamání, hudbu i známé osobnosti; zkrátka vše, co k dobrému festivalu patří. Letošní téma – výročí sametové revoluce v listopadu 1989 – není snadné uchopit a představit divákům. Už proto, že pro některé patří přechod od komunismu k demokracii k historii, pro druhé jde o vlastní životní zkušenost. Přesto se pořadatelům výběrem snímků i osobností podařilo vystihnout atmosféru bez příkras, ale zároveň v divákovi zanechat naději a víru v lidskost. Zahájení festivalu v páteční podvečer se sice účastnilo jen velmi málo diváků, později obsazených sedadel naštěstí přibylo. Filmové plátno ožilo Skřivánky na niti, o mrazení v zádech ze spletitosti mezilidských vztahů v jakémkoli režimu se postaraly například snímky Dům s Miroslavem Krobotem nebo Čas sluhů s Miroslavem Etzlerem. Oba protagonisté také osobně festival navštívili a diváci mohli nahlédnout pod pokličku jejich povolání v rámci besed, které se uskutečnily v rámci promítání. Stejně zajímavým vystoupením byl i koncert zpěváka Pavla Dobeše, kterého si přišlo poslechnout nejvíce návštěvníků. Ovšem atmosféru letošního Filmfestu tvořily především dokumentární snímky jako například Tenkrát, Největší přání, novinka Moje svoboda, která byla uvedena poprvé na festivalu v Karlových Varech, nebo Hlas rebelky o životě výrazné osobnosti hudební scény Marty Kubišové. Dokumentární charakter Filmfestu navíc doplnila i výstava emotivních fotografií Vteřiny sametu 89 a beseda s jejím autorem Petrem Zatloukalem. Filmfestem provázel s grácií sobě vlastní jako již tradičně dnes již bývalý ředitel olomouckého divadla Pavel Hekela.
Na závěr nelze nezmínit také dokument žáků místní školy o minulém ročníku Filmfestu, který se, doufejme, stane tradicí stejně jako samotný Filmfest. Jde totiž o akci natolik zajímavou a výjimečnou v takovémto prostředí a měřítku, že stojí za udržení a zaslouží si pozornost široké veřejnosti. Zde je třeba ocenit vytrvalost a odhodlání pořadatelů, protože aby se takový festival stal tradicí, vyžaduje to spoustu sil a odpovědnosti. Ostatně stejně jako svoboda, které byl věnován letošní ročník. Ale stejně jako ona i úsilí v případě Filmfestu nese své ovoce a poskytuje zúčastněným potěšení a nové zkušenosti a rozšiřuje obzory. Ostatně věrní návštěvníci se už těší na další ročník, který byl veřejně tak trochu přislíben.
Kino plné příběhů i hvězd – FILMFEST Staré Město 2018
Víkend 19. – 21. 10. přivítal ve Starém Městě známé osobnosti, ale také a především množství pohnutých příběhů naší země. Letošní, již druhý ročník Filmfestu Staré Město byl ve znamení oslav stého výročí založení republiky a stříbrné plátno i prostor před ním tak ožil důležitými momenty i postavami našich novodobých dějin. A stejně jako loni obohatil diváky o nové úhly pohledu na tradičně pojímané a prezentované události. A stejně jako loni ukázal, že region, ve kterém žijeme, hrál často důležitou roli v dějinách naší země a jeho vlastní dějiny byly často velmi osobité a mimořádné.
Kino otevřelo své dveře filmovým nadšencům v pátek, a to rovnou zajímavým dokumentárním snímkem 28. říjen na Moravě, který mnoha divákům pravděpodobně vyvrací představy o bujarých oslavách a šťastných tváří obyvatel nově vzniklého československého státu v říjnu 1918. Autoři se totiž rozhodli pojmout 28. říjen 1918 tak trochu jinak, než jak jsme byli dosud zvyklí. Podívali se na události osudových dnů tak, jak jej prožívali Moravané. A že situace u nás na Moravě byla tak trochu jiná, než nám ji jednobarevně popisují učebnice dějepisu, se mohli diváci přesvědčit na zajímavé kombinaci dobových záběrů se současnými rekonstrukcemi tehdejších poměrů. V průběhu víkendu mohli diváci zhlédnout hned několik dokumentárních vsuvek o důležitých milnících 20. století v Československu, popřípadě si poslechnout například zajímavou přednášku o osudu zaniklých obcí v regionu. Stejně tak přišly na řadu dnes již klasické filmy jako je Vůně vanilky, Krev zmizelého, Uloupená hranice, Tichá bolest, Bílá paní, Báječná léta pod psa, Pojedeme k moři či Ve stínu. Kinosál tak prodchly příběhy plné lidské malověrnosti a slepoty, dramatických a děsivých životních osudů, ale i naděje a humoru. Festival byl uzavřen v neděli dokumentárním dramatem Poslední útěk Jeronýma Pražského. Skvělým průvodcem víkendu byl stejně jako loni ředitel Moravského divadla Olomouc Pavel Hekela, který přivítal mnoho zajímavých odborných osobností, ale i známých tváří jako jsou Jiří Mádl, Miloslav Šmídmajer, nebo Vladimír Körner. Besedy před plátnem byly vždy příjemné, neformální, ale i inspirující. Divák se tak dozvěděl nejen zajímavosti ze zákulisí natáčení filmů, ale i zajímavosti z naší historie a života našich předků. Záznam víkendu a jeho důležitých okamžiků si budete moci prohlédnout na fotografiích na stránkách kulturního zařízení Starého Města, popřípadě se můžete těšit na studentský dokumentární snímek, který během víkendu natáčeli žáci ZŠ Daniel Škrach, Anna Lysáková, Viktorie Kouřilová, a Filip Sedláček, který teď zamíří do střižny a světlo světa spatří na jaře.
Comeback Kina Sněžník – FILMFEST Staré Město 2017
Rozzářené kino, filmová představení, známé herecké osobnosti, filmoví tvůrci a režiséři, zajímavé besedy, spousta diváků a příjemná atmosféra – to vše zažilo staroměstské kino Sněžník v rámci filmového festivalu „Filmfest Staré Město 2017“ o víkendu 6. – 8. října. Pracovnímu týmu ve složení Filmové studio Olomouc (programový garant projektu), Organizační složka Kulturní zařízení Města Staré Město (organizační garant projektu) a Jeseníky Film Office (garant V.I.P. a vnějších vztahů), se dle mého názoru, podařilo poodkrýt některé události spojené s poválečným obdobím spojeným s odsunem občanů německé národnosti ze Sudet. Myšlenka uspořádat filmový festival s tímto citlivým tématem se vyvíjela poměrně dlouhé období. Staré Město je jedním z míst, kde se tyto dějinné události odehrávaly, žijí mezi námi občané, kteří tuto dobu sami zažili, přijíždějí k nám původní obyvatelé, kteří zde mnohdy hledají své rodové kořeny. Žijeme v místě, kde byly náhle přetnuty tradice a postupně vznikají tradice nové a k tomu je třeba zamyšlení a pochopení.
V rámci filmového festivalu byl natočen ve spolupráci s Filmovým studiem Olomouc, Jeseníky Film Office a dětmi ze základní školy Staré Město dokument „Byli jsme ještě děti“ se spoluobčany, kteří se tu narodili a podělili se s námi o své vzpomínky.
Filmové studio Olomouc připravilo, jako doplňkový program zajímavou výstavu „40let regionálního a televizního zpravodajství“, vedení firmy „Pro –Bio spol. s.r.o. nám umožnilo sobotní exkurzi v prostorách firmy a pro zájemce bylo připraveno i Vojenské historické muzeum.
